Bilance tohohle lítého boje za poslední víkend rozhodně nebyla v můj prospěch. Řekl bych dokonce, že jsem našel lék na to, jak se těšit v pondělí do praaace ;)
Život člověka jest naplněn aktivitami povinnými a řekněme "volitelnými". Aktivity povinné, jako například škola či práce, slouží k tomu, aby si pak ve volnu člověk volna opravdu vážil a mohl se těšit na aktivity nepovinné, které by ho měly těšit a měl by si při nich odpočinout. Zvláště tady kladu důraz na slovo BY. Tohle u mě tento víkend neplatilo. Pět dní neblahého pracovního týdne jsem měl v plánu kompenzovat zábavným víkendem. Na sobotu byl chystáno si trošku zaprášit kárku na nesmírně pěkné rally trati ve Stráži nad Nisou a pro neděli relaxační plán předepisoval pohodovou partičku golfu na dosud nenavštíveném příjemném prvorepublikovém golfovém hřišti v Líšnici u Prahy.
Vstávat o víkendu v pět ráno kvůli závodům je věc, kterou nikdo z mého okolí nechápe; muzikanti se v tuhle dobu tak maximálně vracejí z gigu* a zapadávají do postelí, kancelářské krysy po páteční propařené noci v Tretter's Baru kolem páté ráno přemýšlejí o smrti, tak, jak je trápí abstinenční příznaky při odbourávání různých alkaloidů a alkoholu co do sebe vpravili. Prostě v pět se nikam nejezdí! ;)
Já ale jezdím, protože si chci pěkně užít den. Ve Stráži bylo krásně, počasí slibovalo 31 stupňů, a to je na září opravdovdu neběžné. Trošku jsem znervózněl, když jsem viděl část tratě situovanou na pole/louku a na mýtinu v hájku. Jaj, asi to zase bude běhavé... Bylo! Kancelářská krysa, i když nepaří, prostě není sportovec, a tak jsem se vracel z každé RZ s kyslíkovým dluhem; čůrky potu po zádech cestovaly do nižších partií. Vždycky když už jsem pochytal dech, nestačil jsem se zpětně omlouvat za svůj explicitní slovník Earwigovi, který měl depo vedle našeho a já tak nechtěně rozšířil slovní zásobu jeho malého Míši dosti nevhodným směrem. Jezdil jsem jako hovádko boží, čím se mi hůř běhalo, tím zběsileji jsem ovládal kárku. Fuj, deváté místo je nejhorší, co jsem snad kdy v rally zajel. Život při poslední výměně mohutně zasmečoval a sobota skončila v setech 1:0.
Ještě že mám neděli! Zapomenu na ten pruuuušvih v sobotu a užiju si klidu na golfu. S touhle nadějí jsem se probouzel do nedělního rána. Tohle není server golfových maniaků, takže se nemá cenu rozepisovat do detailů... bylo to prostě peklo! Hřistě je těžké dosti, outy** jsou třeba jen 2m od od krajů greenů***, fairwaye**** přes horizont atd... Nasázel jsem milión míču do přilehlých polností a křoví. V jeden okamžik jsem míčky přestal hledat - pro ně za trest - a křičel jsem na ně, do kroví, něco v tom smyslu, že až se tam večer budou opuštěný ve tmě bát, že pak můžou jedině zpytovat své černé svědomí, za to, že mi přes den zdrhli! Prostě psycho. Bára mě porazila o jednu jamku, takže nade mnou vyhrála celovečerní drbání. Hra, sada zápas, 2:0.
Dneska jsem se těšil do práce, nikdo mě alespoň těch pět krásných dní nebude nutit běhat za rc kárkou a ani sázet balóny do křoví. Chudáci nezaměstnaní, ti musí mít strašlivý život, když se nemají kam zašít! ;)
djw
PS: Jaký máte výsledky tohohle souboje vy?
*gig - koncert, slangově "kšeft"
**out - hranice hřistě
*** green - jamkoviště, místo s tou zabodnutou wlajkou
**** fairway - ta dálka mezi odpalištěm a jamkovištem
ja si taky rikam, kdyz vstavam o vikendu mezi 5 - 6 hodinou ranni, sakra stoji mi ty zavody za to? Samoze jo! Prece na zavody jedes, abys vyventiloval tydenni pracovni znechuceni, ne? Ses celej den na vzduchu, pokecas se stejne postizenejma, a ze neskoncis vzdy na beden az tak moc nevadi. I kdyz vim, ze na zavody se prece jezdi vyhravat hihi. Takze vzdycky je tam i nejake to pozitivum. To sem ale "mekkous", co?
ma pravdu, nekdy se po zavodech citim utahanejsi nez po firemnim auditu.... hlavne kdyz mi daji na prdel kamaradi (zdravim soupere) a pak si vas jeste v mekaci cestou ze zavodu dobiraji ;-)
Pátek: hodně moc se zlejt, abych ani nezaznamenal, že sem se teleportoval na závody.. tak vystřízlivět aspon na schopnost stát se zase večer řidičem, abych se moch dopravit na nějakou zupa akci, tam zahodit klíčky abych neměl choutky odvíst si prdel domu s pár promilema.. v neděli se probrat tak na drouhou-třetí, dát si sprchu, jít na latte, dát si cígo, jít se domu upravit a večer na do nějakýho baru? tak ae abych byl do čtyřech doma.. a ráno zkusit jit do školy, a když to nejde, napsat si do omluvného listu: rodinné důvody.. a umřel.. a někoho tam dát no a jinak kalit furt i v tejdnu...
Bilance tohohle lítého boje za poslední víkend rozhodně nebyla v můj prospěch. Řekl bych dokonce, že jsem našel lék na to, jak se těšit v pondělí do praaace ;)
hihi. Takze vzdycky je tam i nejake to pozitivum. 
a jinak kalit furt i v tejdnu... 